Léto u Petra Voka

Šestitisícová Bechyně, symbol lázeňství a keramiky, má jednu z nejhodnotnějších městských památkových zón v zemi.

Text Čeněk Lorenc
Foto Zdeněk Sluka

„Na tak malé město jsou tu tři národní kulturní památky. Zámek s jízdárnou, což je největší jihočeský sál, františkánský klášter a také řetězový most přes Lužnici, kde jezdí vlaky i auta. Svého času to byla nejvyšší železobetonová konstrukce v Čechách,“ vypočítává Nicole Šťávová, která se stará jak o bechyňské hřiště, tak o další rodinný majetek včetně zámku a uměleckých sbírek.

Bechyní kráčela historie. Ve 13. století se zde rozhodl postavit hrad Přemysl Otakar II. Roku 1323 založil město Jan Lucemburský a pak se tu střídaly šlechtické rody. Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové, Rožmberkové a naposledy Paarové.

DEVÍTKA V OBOŘE

Z historického náměstí, kde je jednoznačnou volbou ubytování i restaurace hotelu Panská (kombinace jihočeské kuchyně se svěže pojatou moderní gastronomií), to na hřiště I. Jihočeského golfového klubu trvá jen deset minut jízdy. V Černické oboře v Sudoměřicích se otevře zase jiný svět.

Do obory, založené v 16. století Petrem Vokem z Rožmberka, se vjíždí některou ze tří bran (svinecká, sudoměřická a vyhnanická). Ty byly na veřejných cestách postaveny v letech 1812-14, aby neutekla zvěř. Pro obsluhu se ještě přistavěly hájnice. Hřiště zabírá jen malinkou část z obrovského panství, které na současné ploše 5500 hektarů tvoří hlavně lesy.

První jihočeské hřiště ze současných šesti v kraji vzniklo na místě, jež si o to přímo žádalo. V parku, který má přes dvacet staletých dubů a lip a který až do roku 1948 patřil rodu Paarovských. Devět jamek, na zvlněné rovině louky v parku a také v lese, otevřely v červnu 1996.

Zatímco v parku lze ještě napravit nepřesný odpal, pokud tedy neskončí někde v jezírku nebo struze, na úzkých plochách mezi lesem míči jen zamáváte. Příjemnou hru ztíží ještě greenové bunkery. Fairwayové jsou tu pouze mezi dvojkou a sedmičkou a větší počet ani nikomu nechybí. Malé greeny tu mají vzorně ostříhané a vůbec ne pomalé. Stejně kvalitně se pečuje o celé hřiště.

I přes následující golfový boom a úvahy o rozšíření zůstala Bechyně dodnes komorní devítkou. „Osmnáctka by do tohoto rodinného prostředí nepatřila,“ říká Nicole Šťávová. Pokud si chcete zahrát devítku dvakrát, čeká vás par 72 a celková délka 5738 metrů pro muže a 5164 metrů pro ženy.

KLID DNE I NOCI

Cení si zde klubového života, který mnohdy jinde mizí. Členové se scházejí u nedělního mariáše i přes zimu, každý přinese něco k snědku, klobásy nebo tlačenku. Stejně vřele jako k místním se tu ovšem přistupuje také k návštěvníkům. A například účastníci turnajů mohou využít následné zvýhodněné vstupy pro kulturní akce na zámku, na koncerty či divadlo.

Zajímavý je pohled do historie klubového mistrovství. Absolutními mistry na rány se tu staly dvě ze tří sester Luňáčkových (Marie v roce 2010 a Johana o tři roky později), ovšem prvním mistrem z rodu byl otec Zdeněk (2003).   

Kdo by nechtěl dojíždět z blízké Bechyně, může zvolit tři varianty pěšího pobytu přímo u hřiště. Z někdejší zemanské tvrze přestavěný penzion, který slouží také jako klubovna a má uvnitř i bistro, bývalou hájovnu s kuchyní, působící spíše jako romantická chalupa, nebo barokní zámeček, který se otevírá po naplnění předchozích dvou kapacit.

Genius loci na vás dýchne při každém kroku. Panuje zde absolutní klid a v noci září hvězdná obloha bez světelného smogu.

Kolem hřiště lze vyrazit po lesních stezkách v oboře na kole i pěšky za mnoha cíli. Třeba k přírodní rezervaci, která má na šesti hektarech nejpřísnější pravidla ochrany, například jako Boubín, takže se tu nesmí ani nic kácet. Varování na závěr: jen pár dní na Bechyni a okolí nestačí.

Kam z Bechyně

• Tábor: 25 km
• Vodňany: 34 km
• Hluboká nad Vltavou: 35 km
• Písek: 37 km
• Červená Lhota: 40 km
• Jindřichův Hradec: 48 km
• Třeboň: 57 km
• Český Krumlov: 67 km