Pan kapitán: Thomas BJÖRN

Nejúspěšnější dánský profesionál zvítězil patnáctkrát na European Tour, třikrát vyhrál Ryder Cup jako hráč a loni také jako kapitán. Letos o tom vydal knihu Mind Game. A když byl v srpnu hrát na Czech Masters, z bručouna se při rozhovoru pro Golf Vacations stal milý a přemýšlivý chlapík. 

Text Čeněk Lorenc
Ilustrace Olivera Cejovic
Foto Zdeněk Sluka

Představoval jste si sebe někdy jako spisovatele?

(úsměv) Když se blížil Ryder Cup, uvažovalo se, co všechno by k tomu mohlo patřit, a jako jeden z námětů vyplynula knížka. Musím hned říci, že jsem nechtěl psát knihu o Ryder Cupu jako takovém, nýbrž knihu založenou na mých zkušenostech, myšlenkách a prožitcích, s utkáním v Paříži v pozadí.

Na knihu jste nebyl sám?

Objevil se Michael Calvin, novinář ze Sunday Times, který napsal spoustu skvělých knížek o sportu, hlavně o fotbale, který mám rád. Hned z prvního našeho rozhovoru vyšla skvělá první kapitola o tom, jak sport a golf konkrétně ovlivňují vaši mysl a jak si s ní hrají. Není to jen o golfu, ale o sportu obecně.

V čem vidíte přesah z golfu?

Šlo mi o zobecnění poznatků, které jsem v golfu načerpal. Situace, jimž v obyčejném životě čelíte, a vaše konání v nich nejsou ovlivněny ničím jiným než tím, jak se mozek vyrovná s momentálním tlakem. Někdy na svou adresu slyším: Jsi golfista, máš krásný život, ale co víš o tom, že po celém světě lidé živoří? Nechci, aby to znělo povýšeně, nebo odtažitě, ale každý člověk se zabývá jen těmi problémy, které má bezprostředně před sebou. A je třeba se naučit ve vyhrocených momentech jednat. Myslím, že se o tomto aspektu života dostatečně nemluví, a to jsem chtěl svou knihou také připomenout.

Ve své kariéře jste čelil problémům, ostatně jako každý, před lety jste dokonce ohlašoval konec. Jak jste se s potížemi vyrovnával?

Jako nový, mladý hráč na tour si problémy nepřipouštíte. Zažíváte vzestupy i pády, pozitivní i negativní emoce, ale snažíte se jít dopředu. Postupem času je to ale stále těžší. Nejdůležitější je si uvědomit, že dobrat se dokonalosti je nemožné. A že golf je jenom hra a nikoli krutá profese, která vás často sráží na dno. Tahle hra je těžká. Je založena na nesnadném opakování technické vybroušenosti. Přesto golf vidím spíš jako umění než vědu.

V úvodu píšete, že golf nejsou birdie ani bogey, ale že je to hra masa a krve, srdce a mysli. Můžete to rozvést?

Říkám, že golf je především hra v osamění. I když máte svého caddieho, jste na hřišti více méně sami. Dlouhé hodiny, jen se svými soupeři. Časem si v golfu najdete kamarády, ale nakonec se všemi svými minutými cuty a porážkami zůstáváte sami. Nikdo zvenčí, ani rodina a nejbližší přátelé, vám nepomohou, protože tenhle svět nemůžou chápat. Není to vždycky hezký svět.

Kariéru může někdy ovlivnit jediný úder. Nechci jitřit staré rány, ale moc nechybělo, abyste vyhrál major, The Open 2003?

Už zase… V golfu, jak víte, rozhodují maličkosti. Byl jsem tehdy v Royal St. George (jamka 16, par 3, délka 149 metrů, pozn. aut) jen metr od dokonalé rány. Ten chybějící metr mě stál vítězství (Björn vedl o dvě rány, poz. aut.). Míč spadl do bunkeru a já odtud potřeboval tři rány, než jsem se vrátil na green. Mohl jsem vyhrát turnaj, který by definoval celou mou kariéru. Nestalo se.

Dozvěděl jste se díky psaní knihy o sobě něco nového?

Neřekl bych. Spíše šlo o to, posbírat své i cizí myšlenky a dát jim nový kontext. Sepsat zkušenosti nejen z časů, kdy se vám daří, ale i z temných období. Bylo zvláštní projít si zpětně doby, kdy jsem byl v golfu dole, negativní, roztrpčený. Vzpomínat na to zrovna, když jsem se po Ryder Cupu naopak cítil na vrcholu blaha, vidět věci z jiné perspektivy, to bylo skutečně podivné.

Stane se, že nějaký den na Ryder Cup 2018 ani nepomyslíte?

Těžko specifikovat po dnech, který ano, který ne. Od utkání v Paříži uplynul už rok… Snažil jsem si užít těch dvacet měsíců přípravy a pak onoho neuvěřitelného týdne, ale když jste uprostřed všeho dění, tak o užívání nemůže být řeč. Vychutnávání nastalo až poté, ale nijak přehnaně se vzpomínkami v každodenním životě nezabývám.

Na vítězství ale jednu nesmazatelnou vzpomínku máte!

Myslíte tetování s Ryder Cupem a výsledkem (17 ½: 10 ½, pozn. aut.) na zadku? Nebylo to v Soho před loňskými Vánocemi zrovna příjemné, ale když jsem to slíbil týmu, nešlo ustoupit.

Umíte si sebe představit při budoucím Ryder Cupu jako obyčejného diváka?

Proč ne? Život jde dál. Budu rád nadále spjatý s týmem, ale nelpím na tom. Za rok se bude hrát v Americe a je tu nový kapitán Pádraig Harrington, s vlastním prostorem pro práci a zodpovědností. Nebude to mít lehké, navázat na úspěšnou éru evropského týmu včetně posledního vítězství. Jsme dobří přátelé, rozumíme si. Nechci mu stát v cestě, ale jsem připraven mu vždycky pomoci. Za rok asi do Whistling Straits poletím, ale teď už to není na mně.

Ryder Cup je týmovou záležitostí také pokud jde o podpůrné sily. Kolik lidí se na vítězném výsledku Evropy loni podílelo?

Někdo si možná pomyslí, že vše končí u dvanácti hráčů a jednoho nehrajícího kapitána… Nač jsou všichni vicekapitáni? Proč tam musí být manželky a přítelkyně hráčů? A proč koučové? Ano, všichni tam být musí. Kvůli optimální přípravě, prostředí a atmosféře. Celkově vzato, zázemí tvořilo něco sedmdesáti až osmdesáti lidmi. Statistici, doktoři, psychologové, nutriční specialisté. Polovina hráčů našeho týmu přiletěla po dlouhé sezoně PGA Tour z Ameriky. Nikdo nesměl být unavený nebo nemocný! Bylo třeba myslet na každý detail. Nakonec ale všechno může rozhodnout jediný putt, ať děláte, co děláte.

Čemu jste při svém kapitánství věřil?

Otevřenosti a uvolněnosti prostředí. Nejsem příznivcem izolování týmu od okolí a sterilních podmínek. Při Ryder Cupu musí být vše nastaveno maximálně příjemně pro každého, kdo patří do týmu. Nakonec to jsou beztak samotní hráči, kdo správné týmové prostředí a atmosféru vytvoří. Zúčastnil jsem se celkem osmi utkání Ryder Cupu a dobře vím, o čem mluvím. Někdy se to povede náhodou, jindy podle plánu, ale bez správného nastavení nemůžete vyhrát. Já jsem od prvních chvil s týmem věděl, že jsme na správné cestě, že hráči chtějí společně něco vytvořit, někam směřovat a něčeho dosáhnout.

Ryder Cup je sice nyní z jedné strany záležitost Evropy, ale býval to a stále je britský základ, tvořící tým. Jak se s tím vyrovnává nebritský kapitán?

Už jsem to zažil jako hráč. Je v tom spousta hecování, popichování a hraničního britského humoru, který je třeba pochopit, jinak nemáte šanci. Coby kapitán musíte od začátku pomoci k tomu, aby se každý cítil dobře. Naučil jsem se to od (Bernharda) Langera, který byl kapitánem v roce 2004. Říkal mi, že jako Němec se ještě v době, kdy hrál, necítil v týmu zrovna pohodlně, ale že si na to musel zvyknout. Nemohl očekávat, že se ostatní kvůli němu změní, tak se holt musel přizpůsobit. Nemusíte souhlasit se vším, co se kolem vás děje, ale je vaší povinností přidat se k týmu.

Musel jste v Paříži vůbec řešit nějaké vyvolávání týmového ducha?

Ne. Bylo znát, že každý hráč chce pomoci společné věci, aniž by bylo potřeba něco někomu přímo říkat. Platilo to u všech dvanácti hráčů. Nemůžu vyzvednout jeden výkon, i když Francesco Molinari a Tomy Fleetwood byli prostě excelentní. Ale pak tu byl také třeba Alex Noren, Jon Rahm…  A takhle bych mohl jmenovat zbývajících osm hráčů našeho týmu.

Díval jste se někdy na záznam utkání?

Jedinkrát. Po částech jsem to shlédl celé. Chtěl jsem skouknout ty tři dny z jiné perspektivy. Vidět rány, u kterých jsem nebyl, spatřit utkání z pozice televizního diváka, spojit si věci. Bylo to zvláštní, dívat se na to s takovým odstupem.

Netrpěl jste někdy prázdnotou z toho, že něco nenávratně skončilo?

Ani ne. Jistě, během Ryder Cupu prožíváte bezprostřední, intenzivní okamžiky, které se nikdy nevrátí. Bylo mi ale od začátku kapitánství zřejmé, že jde o časově ohraničený projekt, a nikoli o práci navěky. Tak se na to dívám i dneska. Skončilo to, je to za námi, jdeme dál. Musím ale říct, a nemyslím to negativně, že mě docela zaskočilo, jak je najednou po všem. Dlouho na té věci pracujete, s množstvím lidí, s mnohými se hodně se sblížíte – a pak je to vmžiku pryč a každý si jde zase svou cestou. Nebylo lehké vyrovnat se s tím, že dvacet měsíců Ryder Cupem žijete a dýcháte, a že pak to lusknutím prstů zmizí v trapu.

Jak přípravy na Ryder Cup ovlivnily vaši hráčskou kariéru?

Každý kapitán vám potvrdí, že vůbec nečekal, kolik času a emocí mu tahle práce pohltí. Vaše myšlenky se během příprav stoprocentně ubírají jenom jedním směrem. Veškerý váš čas a úsilí míří pouze k jednomu cíli. Během kapitánských příprav musíte na vlastní turnajový golf zapomenout. Kvůli tomuhle Ryder Cupu jsem se všeho vzdal. Sice hrajete turnaje, ale nemáte přitom čas ani energii trénovat, a během turnajové hry není vaše hlava na správném místě.

Co následuje po utkání?

Vydechnete si a vrátíte se do normálního života. Podívejme, už zase můžu jít trénovat na driving range. Už zase můžu hrát turnaje, které hrát chci. Už zase můžu vzít děti na týden na prázdniny.

Mottem vaší knihy je Muž v zrcadle, zkoumající sebe a svůj život. Jak se vidíte dnes, rok po životním vítězství?

Díky Ryder Cupu jsme se mnohému naučil. Jednání s lidmi, s individualitami a jejich pozicí v týmovém prostředí. A také jsem poznal, jaké to je, vypořádat se s dobrými i špatnými stránkami osobností v týmu z pozice kapitána. Bylo toho hodně a ani po roce to všechno nedokážu popsat a shrnout.

Budete se snažit získat pořádání Ryder Cupu pro Dánsko? Nejbližší volný termín pro Evropu je rok 2030.

Tradiční termín utkání na konci září je velmi citlivý, pokud jde o počasí. Pro Dánsko je z hlediska klimatu už pozdě. Jestliže se termín nezmění, což se nedá předpokládat, pak o Ryder Cupu nemůžeme uvažovat.

Ještě mi řekněte, jak je možné, že s pěti miliony obyvatel, tedy polovinou Česka, má Dánsko tolik skvělých golfistů i golfistek na světové scéně?

Nevím (úsměv). Máme hodně hřišť, hodně dobrých klubů s kvalitními tréninkovými programy pro mladé, dobrou federaci… K jakémukoli úspěchu potřebujete hlavně mít ty správné lidi. A ti v případě golfu zase musí dobře pracovat s dětmi, kterých nesmí být málo.

CELÝ ROZHOVOR NALEZNETE VE VYDÁNÍ GOLF VACATIONS Č.49/19. O jeho zasílání zdarma si můžete požádat zde.