Armádě to létá

Brigádní generál a plukovník nejen o tom, jak letectvo pohltil golf

web_Piloti-golfiste-2019-0027-2019-05-31-Photo-Zdenek-Sluka

Pozdě, třicet let po revoluci a dvacet od vstupu do NATO, ale přece nastal čas konečně respektovat armádu a její členy stejně jako na Západě, k němuž patříme. K civilizovaným armádám zase patří golf a toto pouto existuje také v Česku, kde hrají jedni z nejvýše postavených důstojníků. Ne proto, že by museli, ale protože chtějí.

Špičky Armády České republiky v profesi i v golfu představují zástupce velitele Vzdušných sil, brigádní generál Petr LANČI, a velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi, plukovník Petr TOMÁNEK. Loni jsme se potkali poprvé, při turnaji v Českém Krumlově. Působili tak skromně a nenápadně, že byste je ani netipovali na elitní vojenské piloty, tím méně na velitele.

Text Čeněk Lorenc
Foto Zdeněk Sluka

Jak jste se dostali ke golfu?

Petr LANČI: „Díky kamarádovi, pilotovi, před sedmi, osmi lety. Strhlo mě to. Od malička jsem hrál tenis, ale tím šel do pozadí. V armádě se hraje golfový přebor, nedávno jsme se ho zúčastnili. Vzdušné síly ale mají v rámci armády specifické postavení a podobné je to s golfem, který provozuje docela hodně příslušníků letectva a jeho příznivců. Ve volném čase pořádáme vlastní tour, kde se schází kolem sedmdesáti lidí. Bereme to jako dobrou příležitost se potkat u dobrého sportu.“

Petr TOMÁNEK: „Naše letecká základna v Čáslavi leží blízko hřiště Casa Serena, kde jsme několikrát pořádali vlastní turnaj vzdušných sil. To mě právě přivedlo ke golfu. Byl jsem tam pozván na akademii, myslím v roce 2010. Pak jsem rok pracoval v Anglii, kde jsem šel k trenérovi a rozhodl se pro golf definitivně. Naše současná tour je nízkonákladová, účastníci si platí fee a berou na to dovolenou. Máme čtyři turnaje, místa se každoročně mění. Letos to jsou Poděbrady, Olomouc, Kunětická Hora, jen na závěr zůstává coby naše domovské hřiště Lázně Bohdaneč. Snažíme se vždy jednou ročně zastavit na Moravě.“

Říkalo se, že na základně v Čáslavi existuje jakýsi utajený golfový prostor, driving, nebo jamka. Je to pravda?

PT: „To je jen taková legenda. Dělám si legraci, že bych tam chtěl postavit jamky, aby po mně něco zbylo, když odsud jednou odejdu. Prostoru by na to bylo dost, ale finance ne. A nemělo by to ani smysl, kvůli několika lidem z těch 1200 lidí, kteří na základně působí. Kvůli penězům ostatně skončil i náš turnaj vzdušných sil na Casa Serena. Chceme své turnaje pořádat ve vlastní režii.“

Pracoval jste tři roky jako styčný důstojník na americké základně v Norfolku. To asi zbyl čas na golf?

PL: „Amerika je země golfu zaslíbená. Minimálně jedno 18jamkové hřiště patří ke každé základně Air Force. Golf tam hraje skoro každý. I já jsem vlastně začal hrát právě tam. Říkám si, že jsem měl vekou odvahu vůbec vlézt na hřiště, ale na druhou stranu, tam je velmi jednoduché se zapojit do golfové komunity. Měli jsme vlastní klub i turnaje, byl jsem členem Americké golfové asociace USGA. I když jsem si pak přivezl domů potvrzení o handicapu a k tomu průvodní dopis klubu, tady to nikoho moc nezajímalo. Dostal jsem přidělen handicap 18, ačkoli jsem měl ve skutečnosti 11,5. Vůči kamarádům to nebylo fér.“

PT: „Americké základny jsou mnohem větší než ty naše. Na každé působí desetitisíce lidí a golf tam představuje běžné sportovní vyžití. Když jsem přiletěl za Petrem do Ameriky na návštěvu, bylo vidět, že se golfu už hodně věnuje. A domů se vrátil jiný člověk, skoro se single handicapem. Když mu ho ale tady neuznali, nám ostatním se to samozřejmě nelíbilo a řvali jsme. Pořád všechno vyhrával. Po roce už ten svůj skutečný handicap dohnal.“

O co piloti hrají mezi s sebou?

PL: „Třeba s (hokejistou) Davidem Pospíšilem o peníze.“

PT: „Zatím ale platil jenom on. Jinak většinou o večeři nebo o kafe.“

PL: „Petr je schopen se během jedné hry vsadit třeba třikrát.“

PT: „To je součást golfu.“

PL: „Jsme soutěživí a golf je nekonečná výzva.“

Golf zabere pár hodin. Jak dlouho trvá cvičný let ve stíhačce?

PT: „Kolem šedesáti minut. Nemůžete polevit v maximální koncentraci při plnění úkolu. Každá fáze letu má své zákonitosti a úskalí. Musíte být připraveni na všechno, pořád kontrolovat systémy, počasí, a další věci. Když pak vidíte piloty vystupovat z letadla, mají toho častokrát opravdu dost. Snadno propotí kombinézu. Přitom výstroj pilota váží šestnáct kilo. Při nastupování do letadla je na stojánce třeba šedesát stupňů Celsia a v kabině sedmdesát. Musíte mít rukavice, abyste se nespálili. Až po nahození motorů a klimatizace teplota klesne. Piloti musejí mít perfektní kondici a několikrát ročně podstupují testy.“

Kolik má armáda v současnosti aktivních pilotů?

PT: „U nás na základně je jich kolem šedesáti.“

A kolik jste toho vy sami nalétali?

PL: „Létal jsem na několika typech strojů. L 29 Delfín ve škole, pak L 39, Mig 21 a skončil na L-159. Celkem to bylo možná víc než 1300 hodin na proudových letounech.“

PT: „Mám to stejně. I proto, že jsme spolužáci ze školy.“

Zúčastnili jste se několika zahraničních misí NATO, v Litvě, na Islandu, učili jste piloty v Iráku. Jaké to bylo?

PL: „Byl jsem velitelem českého kontingentu v pobaltských zemích, kde jsme chránili jejich vzdušný prostor. Nejen v Litvě, ale také Estonsku a Lotyšsku, které také nemají vlastní letectvo. Irák, to je jiná kapitola. Tam je učíme obsluhovat leteckou techniku, kterou Česko do Iráku prodalo.“

Dostali jste se při misích na golf?

PL: „Ne. Člověk je nasazen v určité mírové misi, která má pravidla. Chováte se jako při nasazení v jakékoli jiné, bojové operaci. Jde o celodenní zápřah ve směnách, drží se 24hodinová pohotovost a personál rotuje každé dva až tři měsíce. Na fyzické aktivity prostor je, ale na golf ne. Není tam ani kam jít.“

PT: „Byl jsem půl roku v Afghánistánu u americké jednotky na letišti v Kábulu a tam jsem si holí švihnul. Američané měli síť a pár holí, tak jednou za čas jsme vyšli z kanceláří v plechových hangárech a švihli jsme si jen tak pro pocit. Totéž se mi povedlo při návštěvě našeho kontingentu v Iráku, kde kluci měli také síť a hole. Tak jsme si mohli říct: Byli jsme tam a hráli jsme golf.“

Jezdíte za golfem do zahraničí?

PL: „Letos jsme byli,....

CELÝ ROZHOVOR NALEZNETE VE VYDÁNÍ GOLF VACATIONS Č. 48/19. Pokud Golf Vacations ještě nedostáváte, napište si o jeho zasílání zdarma ZDE

 

 

web_Piloti-golfiste-2019-0067-2019-05-31-Photo-Zdenek-Sluka
web_Piloti-golfiste-2019-0067-2019-05-31-Photo-Zdenek-Sluka

Petr LANČI

Zástupce velitele Vzdušných sil Armády České republiky, brigádní generál. Prošel aktivní kariéru jako pilot, starší pilot a velitel roje. Později velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Absolvent Air University Maxwell (USA) 2004, národní styčný představitel AČR v Norfolku (USA) 2014-17.

 

web_Piloti-golfiste-2019-0087-2019-05-31-Photo-Zdenek-Sluka
web_Piloti-golfiste-2019-0087-2019-05-31-Photo-Zdenek-Sluka

Petr TOMÁNEK

Velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi, plukovník. Předtím pilot, velitel 212. taktické letky a velitel 21. křídla.

Na základně v Čáslavi působí osmnáct let.

Přečtěte si dále

Sdílet:
###message