Neotřelá Litva

Europos Centro Golfo Klubas

Na úvod máme zamluvený tee time na 10.00 v European Centre Golf Clubu, vzdáleném 20 kilometrů od Vilnius Grand Resortu. V pro-shopu nás upoutají zarámované fotografie. Je na nich James Bond, tedy vlastně Roger Moore, odpalující zde při své návštěvě v rámci programu UNICEF.

Před startem ve slunném srpnovém dopoledni jsou nám nabídnuty teplé croissanty a sklenice tradičního litevského nealkoholického nápoje gira. Vyrábí se přírodní fermentací z přenice, žita nebo ječmenného chleba, a někdy se přidává ovoce, bobule, rozinky nebo březová míza. Se stopami tradiční anglické sodovky Dandelion & Burdock a piva Guinness chutná ve skutečnosti alkoholicky a jde opravdu o pozoruhodnou věc.

Naším doprovodem po obtížném designu architeta Björna Eriksona je klubový professional a ředitel golfu Karl-Anders Grundin z Vilnius Grand Resortu. Nenucně odpálí daleko doprostřed fairwaye úvodního pětiparu. „První devítka je hodně sevřená spoustou stromů, takže někde to chce odpalovat hybridy nebo dlouhými železy,” říká Karl. „Na druhé devítce se hřiště naopak otevře pro hru driverem.”

Během hry na sedmé jamce se dostáváme k původu názvu hřiště. V roce 1989 skupina vědců z Francouzského národního institutu geografie oznámila, že přesný střed Evropy leží 26 kilometrů severně od Vilniusu. Tedy zhruba ve vzdálenosti jednoho chipu ze sedmičky, kde se právě nacházíme. Přesně je to na 54. stupni a 54. minutě severní šířky a 25. stupni a 19. minutě východní délky.

Když Litva vstoupila 1. května 2004 do Evropské unie, stejně jako Česko, na místě evropského středu byla odhalena kompozice slavného litevského sochaře Gediminase Jokūbonise, tvořená sloupem z bílé žuly a na vrcholu zakončená korunou z hvězd.

Po golfu je potřeba trocha kultury a kde jinde ji zažít než ve Vilniusu. „Úzké dlážděné ulice a barokní orgie, skoro jako židovské město někde uprostřed Latinské Ameriky,” popsal předválečný Vilnius polský spisovatel Czeslaw Milosz. S množstvím kostelů a obzorem plným dómů, věží a zvonic ten popis sedí dodnes.

Staré město ve Vilniusu si chrání přes tisíc památek nejen z období baroka, ale také gotiky, renesance a neoklasicismu. Jedeme autobusem s otevřeným prvním patrem. Míjíme hlavní Katedrálové náměstí, kostel sv. Anny, univerzitu, Prezidentský palác, židovskou čtvrť a ghetto, kapli Blahořečené Marie a městskou Bránu úsvitu ze 16. století. Excelentní první den je završen skvělým jídlem, domácími masovými kuličkami v podniku Zoe's Bar & Grill, navíc s vyhlídkou na katedrálu.

Po snídaňovém bufetu, čerstvém džusu, ovoci, jogurtu, chlebu, sýrech a silné kávě, sedíme vmžiku v elektrickém vozíku a jedeme na tréninkové plochy V Golf Clubu. Tvoří je driving range s délkou 250 metrů, dvaceti krytými stáními, putting a chipping greenem a dalšími dvěma greeny pro hru z bunkeru.

V obklopení Vilnius Grand Resortem je V Golf Club neobyčejně dlouhé hřiště, ze zadních odpališť měří 7 690 metrů a podle standardů USGA je postavil architekt Bob Hunt.

V Golf Club se všeobecně považuje za nejlepší hřiště ze všech baltských států. Line se mezi nádhernými jezery, spektakulárním březovým stromovím a majestátními borovicovými lesy, mokřady a divoce kvetoucími loukami.

Tentokrát nás doprovází Angličan Johnny Fleming, který se byl poslán na stáž golfového management z university v Birminghamu. “Jsou tu čtyři těžké pětiparové jamky, a kromě nich spousta bažinatých míst, kde jste v podstatě ztraceni, pokud vám tam skončí míč.”

Profesionálové Johnny Fleming a Karl Grundin se shodují, že pokud snad obejdete všech osmnáct jamek s jedním míčem, je to důvod k velké oslavě. My teda slavit nebudeme. Ztrácíme spoustu balonů a rychle přecházíme od vzácných Titliest Pro V1 k obehraným Dunlopům, poschovávaným v kapsách bagů. Nakonec se zoufale rozhlížíme po lesích, jestli tam někde nějaký míč neleží, abychom vůbec kolo dokončili. Takže přibalte si hodně, hodně balonů!

Po golfu obědváme v resortní restauraci Le Paysage. V nabídce je lokální kuchyně, odvozená od chladného a vlhkého severního klimatu. Nechybí v ní ječmen, žito, brambory, řepa, zelenina, houby a bobule. Nejpopulárnějším masem je vepřové. Vedle něho se podávají také ryby jako štika a okoun, chycené v místních vodách a posléze vařené nebo pečené.

Začínáme ovšem bořščem, po němž následují domácí knedlíky se sušenými houbami. Pokračuje se místními specialitami, blynami žemaičių (vařené z restovaných brambor a plněné mletým masem), a bramborovými knedlíky cepelinai (nebo také zeppelins, protože tvarem připomínají vzducholoď), plněnými masem, houbami nebo sýrem. Oběd vrcholí vepřovým steakem s houbovou omáčkou a šťouchanými brambory. Končíme cheesecakem a lesním ovocem jako dezertem.

Po obědě přichází siesta a pak průzkum hotelových zařízení, včetně Oasis Spa & Gym. Nachází se v něm prostorné fitness centrum, dvacetimetrový bazén, vířivky, sauny, pára a lázeňské vany. Venku kromě golfu můžete provozovat nordic walking, cyklistiku, tenis, volejbal, rybaření, jízdu na lodi a samozřejmě koupání a opalování. V zimě se lze vydat za běžeckým lyžováním a bruslením.

Večer trávíme v resortní restauraci Bora Bora Grill & Bar dole u jezera. Atraktivní plovoucí ostrov se pyšní chodníkem a dřevěnými chatkami s doškovými střechami, jako by je sem převezli z Malediv nebo Seychel. Tenhle exkluzivní letní přístav servíruje exotické koktejly, pivo a barbecue.

Náš poslední celý den v Litvě. Z Vilnius Grand Resortu jedeme 45 kilometrů na západ. Dálnici brzy střídají venkovské silnice, vesničky, zlatá pšeničná pole a stříbřité březové lesy. Krajina je posetá barevnými domy a rustikálními zemědělskými budovami se sady a zeleninovými záhony. Starší muž vede na krávu na provaze, aby ji podojil ve stodole. Uprostřed pole traktor obrací seno. Tato scéna se jistě nezměnila po dlouhá desetiletí.

V Capitals Golf Clubu nás vítá ředitel Tomas Pranevicius. Podává nám sklenice osvěžující březové vody, oblíbeného litevského nápoje, vyráběného z cukrové mízy stromů. Hřiště je pojmenováno podle zdejšího přibližného zeměpisného středu mezi čtyřmi historickými litevskými metropolemi, jimiž jsou současný Vilnius a také předchozí Kernavė, Kaunas a Trakai.

Capitals Golf Club otevřel v červenci 2006 jako první profesionální golfový klub v Litvě.  Architekt Peter Chamberlain umístil layout do míst, která jsou součástí státem chráněné geomorfologické rezervace Pipiriškės. V úvahu se samozřejmě musely brát všechny přírodní a ekologické aspekty, Hned rok po otevření získal Capitals Club ocenění od společnosti Golf Inc. jako Projekt roku. Překonal tím taková hřiště jako Punta Espada v Dominikánské republice (architekt Jack Nicklaus) nebo hřiště Mission Hills v Číně (Pete Dye).

O designu Chamberlain řekl: „Hřiště je situované v klidné, zvlněné krajině, mezi listnatými lesy a třemi velkými přírodními jezery, která vstupují do hry na polovině jamek. Díky přírodním překážkám je na minimum omezen počet bunkerů, které jsou zakomponovány do hřiště v souladu s přírodními travami.“

Po golfu jsme navštívili bývalé hlavní litevské město Trakai a jeho hlavní pamětihodnost, Ostrovní hrad. Tenhle nádherně zrekonstruovaný cihlový hrad, stojící jako v pohádce na malém ostrově, evokuje slávu středověkého litevského impéria, které se kdysi rozpínalo od Baltického až k Černému moři.

V červenci tu probíhá festival, při němž hrad hostí koncerty a ukázky středověkých soubojů. U jezera objevujeme kavárnu, objednáváme pivo Švyturys a připíjíme na úspěch výletu. Jak říkají místní: „I sveikatą.”