Očekávejte nečekané. PGA National Czech Republic v Oaks Prague, vznikající jedinečné hřiště ve stejně jedinečné komunitě u Prahy, dalo do neoficiálního provozu svých prvních devět jamek. Osmnáctka bude dokončena toto léto. S plnou zodpovědností lze už nyní říct, že do golfového vesmíru odstartuje raketoplán nové generace.
Více než stovka existujících českých hřišť ukazuje, že poptávka po golfu je nasycena. Bojuje se o každého hráče. PGA National ovšem vstupuje na golfový trh ze zcela jiné pozice. Nikoli toto hřiště, ale sami hráči budou usilovat, aby se na jihovýchod od metropole dostali. Pražské duby si poptávku vyvolají samy.
Text Čeněk Lorenc
Foto Oaks Prague
Už spojení tří jmen a pojmů, architekta, provozovatele hřiště a licence dávalo tušit, že tady se bude hrát poněkud jiná liga.
Američan Kyle Phillips patří do absolutní špičky golfového designu, a to nejen v současnosti, se svými projekty jako Kingsbarns ve Skotsku nebo Yas Links v Abú Dhabí.
Společnost Troon International řídí provoz asi pěti set nejlepších hřišť po celém světě.
Svou jedinou národní licenci, jak je pravidlem pro každou zemi, poskytuje novému českému hřišti Profesionální golfová asociace Velké Británie a Irska, založená jako první PGA na světě v prvním roce minulého století.
Jako by se sešli dohromady na pódiu Mick Jagger, David Gahan a Sting.
Předpoklady pro úspěch splněny na sto procent. A výsledek? Ten je zřejmý už před kompletním dokončením. Připravte se na let do jiné galaxie.
Již samotné místo je esem samo o sobě. Třicet minut jízdy z letiště, patnáct z kraje hlavního města a jen pět od exitu Modletice, na souběhu Pražského okruhu a D1. „Jsme dostatečně blízko a zároveň dostatečně daleko od Prahy,“ říká anglický profesionál Paul Dennis a ukazuje dosud neznámé panorama.
Stojíme na 14. jamce, která s překvapivým převýšením, respektive přenížením, impozantně míří právě ku Praze. Vidíme dobrou polovinu metropole, s jasnou dominantou Žižkovské věže (a můžeme tak i zamávat naší redakci u ní). Pohled na mapu přitom nenapovídal, že se ocitneme prakticky na dotek města, a současně s takovým odstupem od ruchu civilizace.
Z Modletic hned dojedete do Nebřenic, u kterých spolu s hřištěm PGA National vzniká rezidenční komplex Oaks Prague. Budou to vily, bytové domy a apartmány s veškerým vybavením a službami tak, aby člověk nemusel opustit místo, pokud nechce. A také aby se naplno ve volném čase vyžil. Jezdectvím, tenisem, jógou, joggingem, chůzí – a golfem.
„Místo vám dá pocit exkluzivity a příjemného žití v komunitním prostředí,“ dodává Paul Dennis, Director of Golf na PGA National. Jeho tým sídlí zatím v provizorní klubovně, kterou by jistě jako definitivní bralo každé jiné hřiště. Klubovna stojí na konci cesty, vedoucí kolem stavby domů a nových jamek, posléze lesem, a ústící do starého klidného místa, se zámečkem a stodolou.
Obě stavby se teprve renovují a posléze se jedna změní v klubovnu a druhá ve sportovní a wellness centrum, jen pár kroků od prvního odpaliště i osmnáctého greenu. Spatřujeme tu poprvé hotové jamky a také první z mnoha originalit.
Ve tvaru „U“ totiž přechází osmnáctý green volně v putting a ten zase splývá s prvním týčkem! Nedosti na tom. První jamka je rovněž spojena s protisměrnou osmnáctou, a to pomocí třetí fairwaye! Ta na obou jamkách ulevuje ranám namířeným příliš vlevo. Jak při počáteční nerozehranosti, tak s konečným znavením se nabízí bezpečná úniková zóna a volná cesta na green.
Na neobvykle posazeném prvním odpališti ale netřeba mít strach z přihlížejících hráčů na puttingu. Toho se dotýká jen část s nejvzdálenějšími kameny. A je tu další zvláštnost. Odpaliště. Obrovská, dokonale rovná, nediktují hru. Nemají tu totiž klasická pánská a dámská týčka s obvyklým barevným značením.
Vyberete si, směrem odpředu dozadu, mezi nefritově zelenými (provizorní devítka hraná dvakrát odsud měří 4894 metrů), měděnými (5574), stříbrnými (6046), zlatými (6532) a černými (6990 metrů). Jistě, z každého odpaliště vypadá každá golfová jamka trochu jinak, ale na PGA National jde o diametrální rozdíly. A také o další důkaz rafinované hry i nabídky architekta.
„Nikoho nebudeme nutit, aby hrál z těch či oněch odpališť. Každý si vybere podle svého,“ vysvětluje Paul Dennis, který samozřejmě už hřiště prošel z oněch ďábelských černých, tedy sedm kilometrů (bez deseti metrů). Pane jo!
První jamka, to je skutečná „welcome hole“. Klesající čtyřpar má z „černých“ ještě milosrdnou délku 366 metrů. Už od dvojky ale přestává na 383 „černých“ metrech legrace. Jde pro změnu o stoupající čtyřpar, hraný proti větru, obklopený vysokou a hustou kostřavou. V téhle pasti jsou míče – jak lakonicky poznamenává Paul Dennis – mrtvé. Fairway se v kopci láme doleva, k vyvýšenému greenu obklopenému tak jako jednička bunkery.
U dvojky a následující trojky, což je třípar, leží přírodní rybníčky a jediné dvě vodní překážky na hřišti. Jestliže dvojka již představovala státní golfovou zkoušku, pak trojka znamená postgraduální práci.
Začíná to odpališti, spojenými v jedné rovině do tvaru poloviční elipsy. Z černých – na 177 metrů – do kopce – proti větru – přes větvoví – se rána zdá nemožnou. Vzdálenost 150 metrů ze „stříbrných“ už jamku výrazně proměňuje.
Green obklopený bunkery působí přístupnější. Pořád nejde o rutinnní úder, jelikož plochu jamkoviště ani odsud nevidíte. Není to ovšem ani žádný záludný trik, nýbrž další z trumfů, které Kyle Phillips sype z rukávu. „Hřiště svým konceptem odpališť nezruinuje hru nikomu,“ upozorňuje Paul Dennis.
Tolik tři hotové jamky z budoucí úvodní devítky. Brzy si uvědomíte, že dosud dokončená část hřiště vypadá mimořádně vyspěle, jako by tu ležela už mnoho let. „Kyle rád pracuje s terénem, do kterého jamky přirozeně dosazuje,“ vysvětluje architektův náhled hlavní profesionál PGA National.
Obě poloviny hřiště se nenazývají první a druhou, nýbrž Severní a Jižní. Ze severní trojky se jde lesem na hotovou část Jihu, tvořenou jamkami třináct až osmnáct. Zatímco Sever nás uvítal v sevření nedotčené přírody, pokračování Jihu začíná v otevřenější krajině.
Jamky na sebe těsně navazují. Nikde nečekají dlouhé a namáhavé přechody. Design hřiště byl stvořen pro pěší, i když tu hosty jinak čeká flotila těch nejlepších buggy Club Car, značky rovněž dlouho spojené s Troonem.
„Pětipar, ale nijak těžký. Fairway má šířku sedmdesát metrů,“ ukazuje Paul Dennis na třináctku. Skutečně, ze „stříbrných“ není ani na 470 metrů par nedosažitelnou metou. Velkorysou jamku obklopuje zleva les, vpravo za pásmem zlatavé kostřavy stojí klubovna. Mezi třináctkou a šestnáctkou vyroste 27 vil. Budou však zrakům golfistů důmyslně skryty.
To je ostatně další rys Oaks Prague, s rozlohou komplexu na 140 hektarech. Jamky od sebe přirozeně odděluje terén či stromoví. Každá představuje ucelený a svébytný tvar, kde máte pocit naprostého soukromí, jako by hřiště patřilo jen vám. Platí to i o čtrnáctce, za nás jasné „signature hole“.
Z černých odpališť má 464 metrů, ze zlatých 398, ale ze stříbrných už jen 361. Zpočátku mírně klesající čtyřpar se láme v celkem prudkou sjezdovku, z jejíhož hřebenu se naskýtá zmíněný impozantní pohled na půlku Prahy. Po dobrém drajvu čeká už jen krátká příhra na milosrdný green a hleďme, další par!
Mág Phillips si ale znovu pohrál a golfistu zhypnotizoval. Na týčku patnáctky nastává rychlé procitnutí. Zvedající se čtyřpar vyžaduje carry ránu přes vysokou trávu, samozřejmě tím těžší, čím dále odpalujete. Vícestupňový green skýtá jako obvykle množství pozic pro navrtání jamky. Kontury jamkovišť byly opět přesně promyšleny tak, aby při velmi krátkém střižení trávy nešlo o záludné putty. Už nyní, zkušebně, se hraje na rychlost kolem 11 stop!
A kvalita ploch? Jako byste se ptali na úroveň kuchyně u Thomase Kellera. Ačkoli jamky byly osety loni v říjnu, porost stačil vyspět a zhoustnout tak, že při vyseknutí řízku z fairwaye vás přepadne pocit viny. A sice že jste poničili něco neposkvrněného. Co mají jinde jako greeny, to jsou na PGa National fairwaye.
„Stejný druh trávy, jílek, roste na fairwayích i v roughech. Díky tomu můžeme pomocí sekání snadno měnit obtížnost hřiště a šířku ploch,“ říká Paul Dennis s 25letými zkušenostmi profesionála PGA. Pracoval ve všech prestižních destinacích Středního východu, na hřišti Langkawi v Malajsii od Ernieho Else a také na londýnském The Grove, dalším veledíle Kylea Phillipse.
Na PGA National řídí 43letý Dennis tým spolu se svým zkušeným krajanem, head greenkeperem Jordanem Fairweatherem. Pod něho spadá patnáct greenkeperů a dalších patnáct lidí bude zajišťovat služby golfového areálu.
Těžko říct, co nás následně zaujalo víc. Jestli pětiparová šestnáctka bez fairwayových bunkerů? Levý dogleg, kde se dá dostřelit na výhled uprostřed stromové aleje, snad Magnolia Lane v české kotlině? Nebo vedle položený driving range? S pyramidami nových míčů Callaway, opěrkami pro bagy, časomírou, a hlavně s plochou úplně stejnou a opečovávanou tak jako každý jiný kousek hřiště? Dokonalá tráva, greeny se vzdálenostními tyčemi, bunkery a především absolutní klid s dalším výhledem na metropoli. Nevídáno!
Ještě k bunkerům. Jsou naplněny bělostným pískem, který evokuje tentýž právě z Augusty National. Zdáli působí bunkery s ostře řezaným stěnami zlověstně, ale hlavní profesionál uklidňuje: „Díky profilu bunkerů míč sjede na dno do velice hratelné polohy. Navíc, struktura písku umožňuje hladké rány.“
A jdeme do finále. Sedmnáctka, v současnosti jamka číslo 8, opět naláká profilem z kopce, jenže… Je to na 197, nebo na 171 metrů ze zlatých, respektive stříbrných odpališť, ke greenu obklopenému stromy a zleva také bunkery. Pro vyznavače svažitých profilů – vůbec, celý zdejší terén je nečekaně členitý a žádná placka, jak tomu v okolí Prahy bývá – pravý požitek před finišem.
Ještě se však zastavme u vzdáleností. Ty jsou na PGA National počítány od kamenů odpaliště vždy na začátek greenu. Skórkarta má plánky jamkovišť s jejich hloubkou v metrech. „Každému hráči říkám: Nestarejte se o pozici praporku. Miřte na střed greenu a garantuji vám, že odtud budou stačit nejvýše dva putty,“ připomíná Paul Dennis férovost designu.
Rovnou a upřímně, na černá odpaliště osmnáctky se jděte jen podívat. Drajv úzkým průzorem mezi stromy do kopce zvládnou pouze mistři. Tak jako francouzský profesionál Raphael Jacquelin, který tu hrál po startu na Czech Masters a řekl jednoznačně: „Tady může být European Tour třeba zítra!“
Ambicemi být nejlepší se PGA National prezentuje od momentu, kdy vlastník projektu, společnost Arendon, odkryla plány.
„Představíme nový standard golfu i života. Nejlepší stav nejlepšího hřiště, nejlepší herní podmínky, nejlepší služby,“ deklaruje Paul Dennis s tím, že dlouhodobým cílem nejlepších je také pořádání toho nejlepšího. Tedy velkých mezinárodních i národních turnajů, profesionálů i amatérů.
„Ať už to bude European Tour, nebo Ladies European Tour, národní mistrovství amatérů či české PGA, jsme připraveni na všechno,“ říká Paul Dennis, podle kterého je momentálně zde možné zahrát si pouze na pozvání.
„Nechceme mít ani v budoucnu přeplněné hřiště. Jde nám o limitovaný, privátní vstup, exkluzivní jako všechno kolem. Chceme se zaměřit hlavně na kvalitu hřiště a služeb,“ dodává Paul Dennis.
Na konci devítky chytáme dech. Není to únavou, nádherná pouť plná objevů spíše energií dodala, avšak uvědoměním si skutečnosti. Vždyť jsme viděli teprve necelou polovinu dokončovaného díla. Za rok už se otevře zrenovovaný zámeček, s klubovnou, obchody, barem a restaurací, venkovní terasy. O něco později, kolem roku 2023, budou místo někdejších stodol postaveny hotel, lázně a další prostory, včetně těch konferenčních.
Očekávejte nečekané.
Z rozhovoru, který americký designér Kyle Phillips poskytl Golf Vacations roku 2016 (kompletní text najdete v čísle 35):
„Důležitá je pro mě vlastní identita a jedinečnost hřiště. Chci, aby každé hřiště mělo svou osobitost a duši, aby bylo značkou samo o sobě.“
„Design Oaks Prague, to je kombinace velmi otevřené přírody s poli a dalšími výtvory člověka, jako jsou remízky a jezírka, k tomu s rekonstruovaným zámečkem uprostřed. Některé jamky jsou přímo stvořeny v údolíčkách, jiné musely být na polích dodělány. Hřiště splyne s přírodou, nebude mít ostré hranice. Někde bylo terénu moc a musel se ubrat, jinde je zase země příliš plochá a bylo třeba přidat. Při zabudování golfu do krajiny mi nejde o to, kolik materiálu se přemístí, ale musí to všechno dohromady ladit.“
„Musíte vždy přinést osmnáct skvělých jamek. Nelze se omlouvat, že ve své osmnáctce máte tři ne úplně dobré jamky. Stejně tak nelze odpovědět na otázku, která jamka z designu je nejlepší, protože žádná nesmí být horší.“
„Nové hřiště Oaks Prague bude příjemné na chození, s jamkami těsně u sebe. To je rovněž důležité: Dohrajete na greenu a hned vedle máte další odpaliště. Chodit po hřišti neznamená absolvovat dlouhé přechody mezi jamkami.“
Dodatek Golf Vacations: Designér nemluvil do větru a vše, co nám před třemi lety řekl, také ve svém projektu PGA National dokonale naplnil. Bravo!