Čas Azurového pobřeží

Vítejte na hřišti Old Course Cannes Mandelieu, na němž se stará škola snoubí s novou. Přejděte na webovou stránku a přivítá vás pulzující zvuk skladby Porcelain od Mobyho; přejděte do skutečnosti a uvítá vás nádherná Fleur, která vás rychle odbaví a prakticky okamžitě přivede na toto historické hřiště. Klub letos slaví 128. výročí založení, což je skvělý důvod, abyste si zabalili hole, zamířili sem na Azurové pobřeží a zjistili, co nabízí golfistům.

Na Cannes Mandelieu se golf hraje od roku 1891, kdy hřiště založila Jeho Imperátorská Výsost a Velkokníže Ruský Michail II. Alexandrovič – nebo zkráceně Mike. Je to třetí nejstarší hřiště ve Francii a velkoknížete k jeho založení inspirovalo skotské St. Andrews, které navštívil, když mu bylo 12 let. Sám skončil tragicky. V roce 1918 byl na příkaz V. I. Lenina zastřelen společně se svým anglickým komorníkem. Tím se nade vší pochybnost prokázalo to, co jsme celou dobu tušili: Lenin rozhodně nebyl golfista.

Cannes Mandelieu je jako malé, okouzlující stvoření, a je proto plné výstředností. Kolik z golfových hřišť, která znáte, začíná čtyřparem, po němž následují dva třípary? Podivné a také trošku otravné, protože to přispívá k pomalému rozjezdu. Ale měli byste být shovívaví, protože když se chcete dostat na třetí jamku, čeká vás opravdu unikátní golfový zážitek – převoz přes řeku La Saigne lanovým přívozem.

Od třetí jamky už jste, jak se sluší a patří, na hlavní části hřiště, kterou charakterizují velkolepé, letité středozemské borovice (borovice pinie), jež poskytují v žáru dne fantastický chládek a zároveň před vás staví výzvy odpovídající jejich velikosti. Mnoho míčků se ztratí, když uváznou v jejich vysokých, plochých korunách. Pozor si dávejte zejména na páté jamce. Pokud se odvážíte říznout její dogleg, asi se už nikdy se svým míčkem neshledáte. Pinie se také na podzim zbavují svých jehlic plnými hrstmi, a puttování proto může být také trošku výzvou, ledaže byste si s sebou vzali vlastní fukar na listí.

Cannes Mandelieu je hřištěm nejen člunů, ale také letadel, vlaků a automobilů. Ta letadla jsou soukromé tryskáče razící si cestu do stratosféry z blízkého letiště. Vlaky, to jsou elegantní TGV, které neslyšně plynou po kolejích protínajících hřiště. A s auty se setkáte – a zejména si na ně budete muset dávat pozor –, až se budete dvakrát snažit přejít přes rušnou dopravní tepnu, abyste se dostali od přívozu přes La Saigne na hřiště nebo zpět. Když dohrajete na hlavní části hřiště, budete muset projít pod železničním mostem, za nímž vás čekají tři jamky těsně u pláže, na kterých si vychutnáte kouzelné výhledy na Středozemní moře. A pak zpátky přes řeku odehrát závěrečné jamky, abyste se mohli uvelebit v baru a dát si nějaké to elegantní občerstvení v klubovně, v níž se spojuje ta stará škola s novou, jak slibovaly webové stránky hřiště. Hřiště bylo původně devítijamkové, ale ve třicátých letech minulého století ho rozšířil na osmnáct jamek jeden z největších architektů golfových hřišť, Harry Colt, takže tu mluvíme o hřišti, které má historie a dědictví plný bag.

Pro mnohé je nejpříznačnější jamkou čtyřparová sedmička s handicapem 2, takový malý zázrak skvěle využívající dominantní středozemské borovice, které lemují fairwaye. Když skončíte tady, je čas vyrazit do města Brignoles, jež leží od Cannes asi hodinu cesty po dálnici A8 – páteři Azurového pobřeží. Tam najdete hřiště, které v roce 1989 navrhli a vybudovali Pete a P. B. Dyeovi, takže jde o nejmladšího sourozence Old Course v Cannes. Projedete spoustou vinic, vystoupáte do táhlého kopce a konečně se dostanete ke klubovně. Pak začne ta pravá magie.

První jamka je potvrzením záměru – jste vysoko na kopci a čelíte vodě vlevo a hadovitě dlouhému, mělkému bunkeru. A hele, navíc tam stojí i malá vinice, které se musíte vyhnout. Takže je třeba trefit uzounkou fairway, pokud ovšem nemilujete rány dlouhými železy z bunkeru. Prvních pět jamek vás buď hrozně vyděsí, nebo,...

Celý článek naleznete v Golf Vacations č. 24/13