Tigerův patnáctý a nejdůležitější triumf

Páté zelené sako z Masters znamená další novou éru golfu

Woods_Masters

Když Tiger Woods vyhrál v roce 1997 poprvé Masters. zároveň jako svůj první turnaj kategorie major, teprve se čekalo na vydání prvního dílu Harryho Pottera. V Bílém domě teprve bublal skandál prezidenta Bila Clintona se stážistkou Monikou Lewinskou a neexistovalo nic z toho, co máme dnes za běžné  iPhone, Google, Facebook, Twitter, YouTube, Instagram, Bitcoin ani Airbnb.

Po 22 letech se svět rapidně proměnil a změnil se také Woods. Stal se největším trhákem v dějinách golfu, druhým nejúspěšnějším hráčem historie se 14 major tituly a nejvýdělečnějším sportovcem všech dob. Zároveň však se svými osobními skandály koncem první dekády nového století, včetně rozvodu, padl na dno.

Léčba chronických zranění zad a závislostí ho znovu a znovu stahovala dolů. K depresi přispěla také smrt milovaného otce, k němuž měl Tiger závislý vztah. Nevzdal se a pokusil se o několik comebacků. Na ten největší - nejen svůj, ale v dějinách golfu určitě, vedle návratu Bena Hogana po těžké autonehodě - ovšem čekal do neděle 14. dubna 2019. Vyhrál znovu turnaj turnajů. Masters.

Po čtrnácti letech od svého posledního, čtvrtého vítězství v Augustě. Po jedenácti letech od posledního, čtrnáctého majoru, na US Open, kdy hrál se zlomeninou nohy. Po půl roce od 80. vítězství na PGA Tour. Ve 43 letech se stal druhým nejstarším šampionem Masters, po Nicklausovi, který své poslední šesté vítězství zaznamenal coby 46letý v roce 1986. Tiger porazil celou mladší generaci, pro kterou byl idolem a která se dala na golf kvůli němu.

Tohle bylo, spolu s prvním Masters, nejslavnější vítězství Tigera Woodse vůbec. A hry samotné. Už poněkolikáté Tiger změnil svět golfu a postavil na hlavu všechny předpovědi o svém konci i o hře, údajně zmírající na nedostatek osobností, přitažlivosti i času.

Před dvěma lety Woods nemohl Masters ani hrát, právě kvůli zranění zad (za posledních pět let vynechal turnaj třikrát), a při Večeři šampionů tehdy řekl Nicku Faldovi: „I am done.“ Jsem vyřízený. Nebo také Končím.

Dva měsíce poté byl nalezen policií spící za volantem vozu odstaveného na floridské dálnici. Opět pod vlivem utišujících prostředků. Nad policejními snímky z cely se vedle všemožných povýšených komentářů vznášela i lítost ze zmarněného talentu a jak se zdálo, definitivního selhání.

Vyhrál toho sice na několik výjimečných životů, ale ve vzduchu pořád visela otázka, co by mohlo být, kdyby… Dříve se bralo za automatické, že Woods překoná se všemi rekordy také ten Jacka Nicklause v počtu 18 titulů kategorie major. Když se to v roce 2008 po US Open zadrhlo, s každým dalším rokem, zraněním a průšvihem se zdálo stále méně pravděpodobné, že Woods ještě někdy nějaký velký turnaj vyhraje. Nebo že vůbec ještě někdy něco vyhraje.

Vždyť ještě před sedmnácti měsíci byl na 1199. místě světového žebříčku. Ten, který přitom na jeho vrcholu strávit takovou dobu, kterou asi už nikdo nepřekoná: 683 týdnů, tedy přes třináct let. Přesně před dvěma lety podstoupil už čtvrtou operaci zad. Má poničené koleno i jiné klouby.

Loni v září v Atlantě, jen dvě hodiny jízdy od Augusty, Woods konečně zase vyhrál. Po více než šesti letech. Tour Championship coby svůj 80. titul na PGA Tour. Musel porazit „jen“ 29 soupeřů, ale musel. O půl roku později, na letošním 83. ročníku Masters, nastupoval s kurzem 14:1 na vítězství. Přesto byl v očích mnohých už favoritem největším. Woodsův vzor Nicklaus říkal, jak viděl Tigera v tréninku a jak byl ohromen. Podobně mluvili spoluhráči. Velký respekt z Tigera byl zpět.

„Vyhrát další Masters nepotřebuji. Ale vyhrál bych rád,“ řekl Tiger na setkání s médii před turnajem. Od jeho počátku dával najevo, že si tentokrát skutečně pro páté zelené sako přijel. Chodily mu drajvy, železa se zakusovala do greenů, a přestože tu a tam nějaký putt nespadl do jamky, nebylo pochyb, že je tu skutečně ten „vintage“ Tiger, který prostě ví, že nakonec vyhraje. Nehrál riskantní ani bezhlavý, nýbrž účelný a taktický golf.

Po Nicklausovi se Woods stal druhým hráčem s vítězstvími na Masters ve třech různých dekádách. Zároveň s rekordní dobou čtrnácti let mezi dvěma vítězstvími. Poprvé v kariéře také vyhrál major, když nevedl před finále. Získal svůj 15. major titul. Ahoj Jacku, TW je ti už zase v patách!

Dnešní svět už v máločem připomíná rok 1997. A svět golfu nebude už nikdy takový jako před Masters 2019. Začala další nová éra. A pořád je u toho symbol nezměrného talentu, vůle a sebevědomí. Eldrick Tont Tiger Woods.

Čeněk Lorenc

Sdílet:
###message