Sir Walter Hagen

V éře moderního golfu je dost pravděpodobné, že málokdo slyšel o Walteru Hagenovi, ale bez tohoto velikána „sira Waltera“, jak je znám mezi profesionály, by moderní profesionální golf, tak jak jej známe, neexistoval.

VV7100

Sir Walter byl showman, který rád bavil davy a ještě radši měl uznání, které od diváků přicházelo. Jako první profesionální golfista si začal uvědomovat, jak velké možnosti golf skýtá pro vydělávání peněz. Před jeho nástupem na scénu v počátcích dvacátého století byli profesionální golfisté považováni za druhořadé občany, kteří hráli za pár oříšků a měli zakázaný vstup do klubovny a šaten. V podstatě byli vnímáni jako sluhové pro aristokratické amatérské panstvo, jimž čistili hole a radili, jak zlepšit švih.
Napsal Tony Smart

Před Hagenem zde nebyl jediný profesionál, který by se dokázal uživit hraním golfu. Všichni potřebovali stabilní práci profesionála v klubu, aby si alespoň měli šanci zahrát. Sir Walter toto změnil. Když tento chlapec, pocházející z dělnické rodiny z Rochesteru, New Yorku začal v osmi letech svojí golfovou dráhu, psal se rok 1900. Dělal caddyho pro bohaté členy Country klubu v Rochesteru za 10 centů na hodinu. Zamiloval si tuto hru jako kachna rybník a stejně tak obdivoval i životní styl lidí, pro které tahal hole.

S pomocí členů tohoto klubu dostal Hagen možnost trénovat na hřišti a rychle se ukázalo, že v něm dřímá výborný golfista. Díky tomu se z něj brzy stal zástupce klubového Head Pro. O víkendech sedával na kopci za klubem a sledoval večírky místní smetánky. Lidé tancovali, orchestr vyhrával a do dálky zářily nejen všechny ty šperky a drahé róby, ale také ta naleštěná auta před klubovnou – a tehdy si uvědomil, co přesně chce.

Jedno z nejslavnějších Hagenových prohlášení bylo: „Nikdy jsem nechtěl být milionářem, jen jsem chtěl žít jako milionář.“ Ve dvaceti letech se Hagen stal hlavním Head Pro v Rochersterském Country klubu a začal hrát první turnaje. V těch dnech ale trochu váhal mezi životem v golfovém, nebo baseballovém prostředí – jelikož měl prokazatelný talent pro oba sporty. I po umístění na děleném čtvrtém místě na jeho prvním U. S. Open v roce 1913, se v zimě Hagen vydal zkusit štěstí u Philadelphia Nationals, baseballového teamu Major League, kde ovšem neuspěl. V následném roce U. S. Open vyhrál a tehdy byl jeho osud zpečetěn.

Toto bylo pro golfový svět opravdu příznivé, jelikož se „Haigovi“, jak byl občas nazýván, podařilo v golfu tolik – nejen v osobní rovině, ale také pro budoucnost celého sportu. Po tomto úvodním triumfu na U. S. Open byla jeho turnajová kariéra zpomalena první světovou válkou. On se však nevzdal a svůj díl v této válce si vybojoval na exhibičních turnajích pro Červený kříž a další válečné charitativní organizace, což následně zopakoval i ve válce druhé, ačkoliv oficiálně ukončil turnajovou kariéru v roce 1939.
Jakmile první světová válka skončila, Hagenova golfová éra (1919-1930) v podstatě začala, což byla doba, kdy byl Bobby Jones na vrcholu a turnaj Masters ještě ani neexistoval. Sir Walter v této době vyhrál dalších deset Majorů, celkově 11 – dva U. S. Open, čtyři British Open a pět PGA Championsip – anebo 16, pokud budeme počítat těch pět vyhraných Western Open, které byly v té době považovány všemi „kolem  golfu“ za Major.

Hagen je také jediným golfistou, který kdy dokázal vyhrát čtyři roky za sebou Major (1924-1927) a rekordních pět ročníků PGA Championship, což doposud zvládl jen Jack Nicklaus. Jeho 16 umístění v U. S. Open top ten překonal opět pouze Zlatý Medvěd, který to dokázal zatím osmnáctkrát.

Na Ryder Cupu nemá v podstatě sir Walter sobě rovného, jelikož hrál v prvních pěti amerických týmech  a v dalších šesti dělal kapitána. V devíti zápasech, které hrál, vyhrál sedm a prohrál pouze jednou – tehdy se ovšem na turnaji hrálo v jednom dni 36 jamek stylem foursome a v druhém dni 36jamkové singly.
Ale Hagen přispěl Ryder Cupu ještě v jiných směrech než jen na golfovém hřišti. Sir Walter choval také velkou vášeň vůči bienálnímu turnaji mezi USA, Velkou Británií a Irskem a bylo to právě v době velké hospodářské krize, kdy hradil ze své kapsy drahá na míru šitá saka pro americký team. A saky to nekončilo, hradil také náklady úvodního kola U. S. PGA a dokonce zaplatil cestovní výlohy spojené s účastí anglického teamu při turnaji ve Spojených státech v roce 1931.

Hagenův podíl na Ryder Cupu byl natolik markantní, že dokonce přiměl známého britského golfového spisovatele Petera Dobereinera, aby napsal skoro 60 let po prvním Ryder Cupu následující slova: „Inspirace a nadšení, které formovalo tradice Ryder Cupu, jako je sportovní duch a přátelství byly stále patrné, i když proti sobě stály teamy v souboji na život a na smrt. Za těmito tradicemi stál dozajista místní chlapec z Rochesteru. Ryder Cup lze bez pochyby považovat za Hagenovo dítě.“

Dokonce i mimo hřiště byl sir Walter velkým patronem golfu a přispěl k jeho zpřístupnění široké veřejnosti tím, že pomohl překonat bariéry, které činily z golfových profesionálů občany druhé kategorie a také, že šířil půvaby golfu napříč celým světem. Nikdy neměl daleko k velkým gestům a svoji kampaň proti tehdejšímu golfovému establishmentu započal na British Open v roce 1920, které se odehrávalo na Royal Cinque Ports, blízko Dealu na Kentském pobřeží.
Když siru Walterovi v průběhu tréninku sdělili, že mu nebude umožněn vstup do klubovny, najal si velký Daimler a skvěle oblečeného šoféra, aby mu přistavil auto před klubovnou v Dealu. Po turnaji se šel převléknout do Daimleru a nechal si od šoféra nosit ty největší speciality na zadní sedadlo auta, kde je k velké nelibosti klubových členů s gustem spořádal. To způsobilo, že dokonce London Times psaly o Yankeem, který „rozvlnil vlny.“

S jeho láskou ke společenským událostem nebylo překvapením jej vídat přicházet na první odpaliště ve smokingu, bez jediné hodiny spánku před turnajem. Díky jeho aktivnímu společenskému životu se brzy sblížil s filmovou smetánkou, například Douglasem Fairbanksem juniorem, Fredem Astairem, Alem Jolsonem a královskou rodinou – především princem z Walesu (později se nakrátko stal králem Edwardem VIII, než abdikoval, aby si mohl vzít Wallis Simpsonovou), se kterým se Hagen přátelil více jak 40 let.
Právě díky tomuto přátelství konečně britské golfové klubovny otevřely dveře golfovým profesionálům. Zlom nastal, když spolu sir Walter a princ hráli na Royal St. Georges (v místě letošního British Open), krátce po Open v roce 1928, kde Hagen zvítězil. Po hře šli sir Walter a princ do klubovny na oběd a po pár minutách bez obsluhy si nechal princ zavolat sekretáře klubu, aby mu situaci vysvětlil. Sekretář odvětil, že golfoví profesionálové nemají do kluboven povolen vstup. Budoucí král na to odvětil:„Toto jednání musím změnit, zde i všude jinde. Pokud tento muž zde nebude vítán, postarám se o to, aby přívlastek „Royal“ byl z názvu vašeho klubu odstraněn. Od této chvíle nebylo golfovým profesionálům zabraňováno ve vstupu do britských kluboven a Hagen se postaral, aby to samé bylo prosazováno i ve Spojených státech.

„Nikdy nepospíchejte a netrapte se, jelikož jste zde jen na krátké návštěvě. Nezapomeňte se tedy zastavit a přičichnout ke květům při té cestě.“

Hagenova náklonnost k milionářskému stylu života znamenala, že neustále potřeboval solidní příjem hotovosti a jelikož výhry na turnajích byly stále nízké, musel hrát během dvacátých let spousty exhibičních turnajů, aby si udržel rozumný životní standard.
Hagen se stal prvním profesionálem, který využíval své slávy k vydělávání peněz a stal se prvním hráčem, který si mohl dovolit zaměstnat obchodního manažera. Nebyl jím nikdo jiný než Bob Harlow, bývalý sportovní reportér. V některých měsících hrál Hagen třeba 45 kol, ráno i večer. Některé z těchto hřišť nebyly o nic víc než kravské pastviny s vlaječkami zapíchanými kolem, což byla místa, kam by dnešní profesionál ani nezabloudil. Právě zde sir Walter vydělával peníze – stále bavil dav, bez ohledu na kvalitu hřiště, loučíce se za mávání usmívajících se diváků.

Hagen se také objevil i na několika světových tour, většinou po boku Joa Kirkwooda, australského profesionála a specialistu na golfové triky. Společně šířili golf po Evropě, Africe, Asii, Japonsku a Austrálii a pomáhali rozvinout tento sport v mnoha zemích, kde zbylo třeba jen pár hřišť z dob koloniální éry.
Právě na těchto cestách si mohl sir Walter naplno užívat společenských setkání a párty. Koluje mnoho legend o jeho plavbách na palubě luxusních parníků napříč Atlantikem, naplněných po strop jeho luxusní garderobou. Párty prý nejednou končily až při doplutí do přístavu. V jedné takové legendě se traduje, že Hagen přistál v New Yorku bez jediného dolaru a ve svém nejlepším obleku se vydal ubytovat v nejlepším pokoji hotelu Delmonico, kde si objednal nejlepší whiskey a půjčil 500 dolarů od ředitele hotelu, aby mohl upořádat další večírek. Naštěstí než uplynul týden, Hagen stihl odehrát několik exhibičních utkání a vydělat si tak nejen na pokrytí dosavadních nákladů, ale také na další „tour de bar“. To byl sir Walter.
Na muže, jehož slavné rčení znělo:„Nikdy nepospíchejte a netrapte se, jelikož jste zde jen na krátké návštěvě. Nezapomeňte se tedy zastavit a přičichnout ke květům při té cest“ ,Hagen za těch 20 let, které strávil na vrcholu, určitě mnoho takových zastávek stihl.

I přesto, že si možná myslíte, že nebyl natolik oddaný golfu a spíše navštěvoval večírky, zvažte následující prohlášení od golfových velikánů z roku 1969, roku kdy sir Walter zemřel. „Myslím si, že Walter Hagen přispěl ke golfu více, než kterýkoliv z dnešních či dřívějších hráčů. Objel s golfem doslova celý svět. Popularizoval golf tady i tam, prostě všude. Walter byl špička nejlepší třídy, to on udělal z profesionálního golfu to, čím je dnes,“ prohlásil Gene Sarazen v roce 1989.
„Záznamy a čísla hovoří o Hagenově kariéře jasně. Ale jak začal stárnout, osobně i profesně, začalo mi jeho místo v golfové historii být čím dál jasnější. Pokaždé, když jsem měl možnost vrýt svůj díl do golfové historie, bylo mé jméno často vedle Hagenova, takže jsem si uvědomil, jaké standardy jsou zde nastaveny,“ prohlásil Jack Nicklaus v roce 2000.

Jedna věc je jistá – pokaždé, když dnes někdo z profesionálů po turnaji shrábne několika milionovou výhru, měli by věnovat tichou motlitbu za sira Waltera, který, jak si dokážu živě představit, zrovna teď baví Boha a anděly v golfovém nebi. On si tam své místo bezesporu zasloužil.

CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE VE VYDÁNÍ GOLF VACATIONS Č.18/11.

Přečtěte si dále

Sdílet:
###message