PRINC RYO

Že to synkovi půjde s golfovými holemi dobře, to poznal jeho otec, svědomitý bankovní úředník, velmi záhy. Od zhruba sedmi let bylo jasné i odborníkům, kteří Rya viděli, že takový talent před očima ještě neměli. Ryova kariéra připomínala letadlo s kolmou dráhou startu. Zatímco jeho vrstevníci pilně chodili do základní školy a začali se rozmýšlet, kterým směrem studia se vydat,  Ishikawa hodil tzv. normální život za hlavu a jistým krokem si šel za svým snem. Bylo mu pouhých šestnáct let a tři měsíce, když se stal profesionálem, závislým jen na tom, co uhraje na turnajích či na tom, co stojí na sponzorských smlouvách. To se psal rok 2008.

Text: Jaromír Bosák

Na japonské túře se etabloval okamžitě a jako by si ze starších kolegů dělal tak trochu legraci. Jakkoliv je to dobře vychovaný mládenec. Vždyť jeho první výhra na profesionální túře se datuje už do sezony 2007, kdy jako amatér ve věku patnáct let a osm měsíců pro sebe získal triumf na Munsigwear Open. To už měl za sebou první cestu do Spojených států. Tehdy ještě neuměl ani slůvko anglicky, poprvé se potkal s hřištěm a hlavně greeny amerického střihu, přesto ale dokázal na juniorském světovém šampionátu, obklopený hráči o několik let staršími, obsadit třiadvacáté místo. Na podzim téhož roku se potkal na Phoenix Open v rodném Japonsku na turnaji s mladším bratrem, též velmi nadaným hráčem. A když k tomu dodám, že golf výborně hrává i nejmladší ze tří sourozenců, sestřička, tak se asi máme v budoucích letech na co těšit.

Další sezona, tedy ta v roce 2008, byla z Ishikawova pohledu báječná. Nejprve vyhrál poprvé jako profík ABC Championship a k tomu přidal další tři vítězství a stal se králem japonské túry, byť stále šlo o neochmýřené princátko. Celkově vydělal přes sto milionů jenů, což na dolary dělá zhruba milion a sto tisíc. Pochopitelně se jednalo o rekord, co se vyhraných peněz v první sezoně týče.

Není divu, že se o zázračném talentu dozvěděli i v Augustě. Tamní funkcionáři udělali nevídanou věc – Ishikawovi adresovali bezprecedentní pozvání na Masters 2009. V Japonsku z toho bylo velké haló a golfového vyslance do Augusty doprovázelo množství televizních štábů i píšících novinářů. I oni mohli sledovat, že na rozdíl od většiny dalších asijských hráčů zkoušel krotit angličtinu. I když to šlo hodně ztuha, rozhodně si tím v USA získal mnoho sympatií. Zázrak se ale tentokráte nekonal, Ryo bojoval statečně, ale cutem neprošel – tak jako o pár dní dříve při svém premiérovém startu na PGA Tour na Northern Trust Open. Nepomohlo mu ani to, že si doma otevřel privátní driving range a na greenech nechal vysázet tutéž trávu, která roste na jamkovištích v Augustě, a do bunkerů nechal navézt stejný písek, jako se nachází v tamních bunkerech. Finálová kola mu zůstala zapovězena i při British Open, první odehraná čtyři kola na majoru si připsal na PGA Championship, kde skončil padesátý šestý.

Vzhledem ke svému umístění ve světovém žebříčku nemusí mít strach o to, že by si letos nezahrál na všech majorech. Na světové jamkovce mu patřilo deváté místo, což je jeho zatím nejlepší umístění na PGA Tour. Jenže to hlavní přišlo v květnu při turnaji v Nagoji. První tři kola to nebylo nic moc, ale v posledním nasázel 58, což je nejnižší dosažené skóre při turnaji profesionální túry. Stejné číslo zahrál i Ishikawův daleko zkušenější krajan Shigeki Maruyama při kvalifikaci na US Open před deseti lety, ale to nebyl klasický turnaj profi série. Na regulérní túře zatím zahrál vysněných 58 jen Jason Bohn, jemu se to povedlo na kanadské tour. Ryo při svém rekordním představení zahrál na hřišti s parem 70 už na prvních jedenácti jamkách devět birdie a není divu, že konečné skóre se zastavilo na těžko uvěřitelném čísle. Mimochodem, bylo to už sedmé vítězství Ishikawy na domácí sérii. Pak se divte, že kdokoliv z vás si může Rya olíznout. Vážně, japonská pošta totiž vydala aršík známek s jeho tváří. Na sedmnáctiletého mládence to není úplně špatné.

Zároveň mají promotéři japonské Tour velké starosti. Silou vůle se budou snažit svůj poklad udržet doma co nejdéle a nebudou ho chtít nechat prchnout do USA, protože to, co je Tiger pro americkou túru, to je v současnosti Ishikawa pro japonskou. Ale podle mého je otázkou několika málo let, kdy se Ryovým novým domovem stane Florida či Kalifornie. Jestli do té doby splní svůj cíl – stát se nejmladším vítězem Masters, to je zatím ve hvězdách.

Celý článek naleznete ve vydání Golf Vacations č. 12/10.